ČASNÁ POSTHOSPITALIZAČNÍ REHABILITACE KARDIAKŮ V OKRESNÍCH NEMOCNICÍCH, ANO ČI NE? | XV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: analyzovat dosavadní výsledky, snaha o optimalizaci provozu s posouzením možnosti dalšího rozšíření.

Soubor: od dubna 2004 do prosince 2006 prošlo tříměsíčním programem 87 kardiaků ve věkovém rozmezí 41-77 let. Jednalo se o pacienty hospitalizované pro AKS a jedince po kardiochirurgických operacích. PCI 69%, CABG 21%, zákrok na chlopních 4%, konzervativní postup v 10% případů. Inkompletní revaskularizace 62%, EF 20-60%.

Hodnocené parametry:
Přidružená onemocnění: hypertenze 94%, HLP 95%, DM 35%, obezita 51%, arytmie 20%, CHSS 56%, ICHDKK 4%, stp.CMP 7%, kuřáci 10%, bývalí kuřáci 22%.
Vstupní farmakoterapie: ASA či warfarin 100%, ACEI 77%, BB 88%, statiny 86%, fibráty 22%, žádné hypolipidemikum 13%, diuretika 51%, nitráty 37%, Ca antagonista 28%, AA 6%, digitalis 1%, trimetazidin 6%. Úprava farmakoterapie u 19% jedinců.
Předčasné ukončení programu: 15%, vůbec nenastoupilo 14% zařazených.
Výkonnost: zvýšena u 55% , snížena u 11%, nezměněna u 34% rehabilitovaných.
Komplikace: závažné 0%
hlášené u 37% (dušnost, bolesti na hrudi, subkolapsy, hypoglykémie, hypotenze, hypertenze, vertigo, synkopa, bolesti kloubů, infekt, otoky DKK).
Nutnost časné rekoronarografie s PCI: ve 4% případů

Závěr: zavádění takovýchto programů je prospěšné i v menších nemocnicích. Při zachování doporučených kontraindikací jde o programy bezpečné, nenákladné a pacienty velice kladně vnímané. Našim záměrem je zařazovat do budoucna více zejména rizikovějších pacientů se závažnějším kardiálním postižením.

ČASNÁ POSTHOSPITALIZAČNÍ REHABILITACE KARDIAKŮ V OKRESNÍCH NEMOCNICÍCH, ANO ČI NE? Tématický okruh: Rehabilitace v kardiologii
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 500


Zeman K. ¹, Gistinger T. ², Mrózek V. ², Goluch A. ³, Pavlas I. ², Talafa V. ², Kološová R. ² ¹ Interní, Nemocnice Frýdek-Místek, Frýdek-Místek, ² Nem. Frýdek-Místek, ³ Rehabilitační, Nemocnice, Frýdek-Místek
Cíl: analyzovat dosavadní výsledky, snaha o optimalizaci provozu s posouzením možnosti dalšího rozšíření. Soubor: od dubna 2004 do prosince 2006 prošlo tříměsíčním programem 87 kardiaků ve věkovém rozmezí 41-77 let. Jednalo se o pacienty hospitalizované pro AKS a jedince po kardiochirurgických operacích. PCI 69%, CABG 21%, zákrok na chlopních 4%, konzervativní postup v 10% případů. Inkompletní revaskularizace 62%, EF 20-60%. Hodnocené parametry: Přidružená onemocnění: hypertenze 94%, HLP 95%, DM 35%, obezita 51%, arytmie 20%, CHSS 56%, ICHDKK 4%, stp.CMP 7%, kuřáci 10%, bývalí kuřáci 22%. Vstupní farmakoterapie: ASA či warfarin 100%, ACEI 77%, BB 88%, statiny 86%, fibráty 22%, žádné hypolipidemikum 13%, diuretika 51%, nitráty 37%, Ca antagonista 28%, AA 6%, digitalis 1%, trimetazidin 6%. Úprava farmakoterapie u 19% jedinců. Předčasné ukončení programu: 15%, vůbec nenastoupilo 14% zařazených. Výkonnost: zvýšena u 55% , snížena u 11%, nezměněna u 34% rehabilitovaných. Komplikace: závažné 0% hlášené u 37% (dušnost, bolesti na hrudi, subkolapsy, hypoglykémie, hypotenze, hypertenze, vertigo, synkopa, bolesti kloubů, infekt, otoky DKK). Nutnost časné rekoronarografie s PCI: ve 4% případů Závěr: zavádění takovýchto programů je prospěšné i v menších nemocnicích. Při zachování doporučených kontraindikací jde o programy bezpečné, nenákladné a pacienty velice kladně vnímané. Našim záměrem je zařazovat do budoucna více zejména rizikovějších pacientů se závažnějším kardiálním postižením.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA