Úvod: výskyt fibrilace síní (FS) u pacientů s dysfunkcí levé komory (LK) je častý a znamená nepříznivou prognosu. Krom medikamentosní léčby lze u těchto nemocných provést ablaci AV uzlu a biventrikulární kardiostimulaci nebo ablaci FS.
Soubor a metodika: do studie jsme zahrnuli celkem 25 pacientů (23 mužů, průměrný věk 52 ± 8 let) s ejekční frakcí (EF) LK ‹ 40%, kterým byla v období 7/2005 - 6/2007 provedena katetrizační ablace pro FS. Ablace byla provedena RF energií s pomocí 3-D mapování a intrakardiální echokardiografie. U paroxysmální FS (n = 14) byla provedena izolace plicních žil a linie na stropu levé síně (LS), u chronické FS (n = 11) pak také další leze v levé, případně pravé síni. Výskyt FS byl sledován po uplynutí 3 měsíců po výkonu.
Výsledky: Průměrná velikost LS byla 49 ± 5 mm, LK 60 ± 7 mm, EF LK 32 ± 8 %. Počet ablací na pacienta byl průměrně 1.44, doba výkonu 280 ± 56 minut, skia čas 31± 18 minut Během sledování v průměru 12 (28 - 6) měsíců u 16 pacientů (64%) přetrvával sinusový rytmus, dalších 5 pacientů (20%) mělo recidivy FS nebo síňové tachykardie, 4 pacienti (16 %) měli chronickou FS, z toho u dvou byla provedena ablace AV uzlu. U 16 pacientů bez recidiv FS došlo k výraznému zlepšení EF z 33 ± 6 % na 50 ± 7 % (p ‹ 0.05), u 9 pacientů se funkce LK normalizovala.
Závěry: katetrizační ablace pro FS je schůdná i u pacientů s dysfunkcí LK. Je však třeba počítat s opakováním výkonů a nižší úspěšností proti pacientům s dobrou funkcí LK. Při obnovení sinusového rytmu dochází k zlepšení funkce LK. Nález svědčí o významném podílu FS na vzniku srdeční insuficience.