MÍSTO PRVNÍHO KONTAKTU JAKO PROGNOSTICKÝ FAKTOR U INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY

Infekční endokarditida (IE) je život ohrožující onemocnění s vysokou mortalitou, které v Libereckém kraji každoročně postihuje přibližně 15–45 pacientů. Klíčovou roli v prognóze sehrává včasná diagnostika a adekvátní terapeutický postup. Cílem naší práce bylo zhodnotit, zda místo prvního kontaktu s nemocniční péčí ovlivňuje průběh IE.

Retrospektivně jsme analyzovali prospektivní registr 25 pacientů s diagnostikovanou IE v Kardiocentru Krajské nemocnice Liberec v roce 2024/2025. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: Skupina 1 (n=5) zahrnovala nemocné přijaté přes urgentní příjem, kde byl lékařem prvního kontaktu kardiolog. Skupina 2 (n=20) zahrnovala pacienty přijaté sekundárně z jiných oddělení či nemocnic.

Ve skupině 1 byli pacienti starší, s nižší vstupní hodnotou CRP, výhradně s protézovou IE (PVIE). Jícnová echokardiografie byla provedena v průměru do 24 hodin, zatímco ve skupině 2 až za 4 dny (medián 1 den vs. 4 dny). CREED skóre bylo ve skupině 1 vyšší (i v případě vynechání suspekce na IE). Kardiochirurgický výkon byl u indikovaných pacientů proveden dříve ve skupině 1 (medián 7 vs. 14 dní). Ve skupině 2 byla IE více heterogenní (9 PVIE, 6 NVIE, 5 CDRIE). Mortalita činila 28 % (7/25), výhradně ve skupině 2.

Místo prvního kontaktu významně ovlivňuje rychlost diagnostiky, rozhodovací proces i další průběh IE, včetně načasování kardiochirurgické intervence.